Po vystudování klinické psychologie a teologie na UP v Olomouci jsem v roce 2013 na FF UP obhájil profesuru v oboru klinické psychologie. Specializuji se na rodinnou a párovou terapii, hypnózu a supervizi v oblasti paliativní péče. Působím jako lektor psychoterapeutických výcviků na Pražské vysoké škole psychosociálních studií. Angažuji se i v akademické a vědecké oblasti. Jsem výzkumníkem Kosice Institute for Society and Health na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích ve spolupráci s Department of Social Medicine, University of Groningen v Holandsku.

Aktuálně zastávám pozici děkana Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého, kde rovněž přednáším. Poskytuji psychologické poradenství pro Centrum poradenské služby na UP. Jsem členem České asociace pro psychoterapii a České daseinsanalytické společnosti.

Dlouhodobě žiji v Rakousku, kde se v rámci hospice a domova důchodců věnuji paliativním, starým a umírajícím pacientům. Jsem horolezec, běhám maratón a pravidelně chodím na pouť do Santiaga de Compostela.

Vystudovala jsem FVL UK v Praze, atestovala jsem ze všeobecného lékařství. Psychoterapeutické  výcviky jsem absolvovala  u Doc. MUDr. J. Skály, CS.c .   SUR ,  včetně  Balintovské skupiny a supervize,  u PhDr. H. Klímové, psychoanalitycký skupinový, akreditovaný ČSPAP a individuální stáž v integračních psychosomatických přístupech, na Psychiatrické klinice  ILF Bohnice v Praze. Ze systematické psychoterapie jsem atestovala na IPVZ  v  Praze  v roce 1996. Arteterapii jsem si osvojila pod vedením Beate  Albrich  Dipl. K.T.

V roce 1993  jsem při své obvodní ordinaci otevřela  psychosomatickou poradnu, dělala jsem též individuální i skupinovou péči  klientům v denním stacionáři SKP Diakonie v Litoměřicích, včetně arteterapie.  Od roku 2003  žiji v Praze, pracovala jsem nejprve v soukromé psychiatrické ambulanci a  od roku 2010 se věnuji psychosomatickému poradenství, nejčastěji individuálně, ale pracuji i s páry i s rodinou a díky homeopatickému vzdělání, mohu poskytovat péči i dětem.

Lektorsky jsem vedla několik pětiletých sebezkušenostních výcviků, pod supervizí Doc. MUDr. PhDr. J. Poněšického, Ph.D, včetně  studentské komunity PVŠPS, pod supervizí PhDr. G. Langošové.

V rámci bakalářského studia na FHS UK jsem studovala psychologii zdraví. Navazující magisterské studium jsem absolvovala na FSV UK v oboru veřejná a sociální politika. Specializovala jsem se na obor zdravotní politika, konkrétně na reformu psychiatrické péče v ČR. Doktorské studium jsem ukončila na FF UK v oboru klinická psychologie.

Daseinsanalytické psychoterapeutické vzdělání jsem ukončila v roce 2011 na Pražské vysoké škole psychosociálních studií (PVŠPS). Dále jsem pokračovala v individuální daseinsanlytické sebezkušenosti. Později jsem si doplnila teoretické psychoanalytické vzdělání v České společnosti pro psychoanalytickou psychoterapii (ČSPAP) a absolvovala jsem výcvik v Institutu psychoanalytické párové a rodinné terapie (IPPART).

Pracovala jsem v komunitě pro drogově závislé Magdalena a později v denním stacionáři ve Středisku psychoterapeutických služeb Břehová. V současnosti vedu terapeutickou skupinu na Psychosomatické klinice a provozuji soukromou terapeutickou praxi kde se specializuji na individuální párovou a rodinnou terapii. Jsem členkou České asociace pro psychoterapii.

Vystudovala jsem sociální práci na UHK a na UK FHS supervizi. Úplné psychoterapeutické vzdělání jsem získala na PVŠPS, kde jsem rovněž absolvovala pětiletý sebezkušenostní výcvik v humanistickém směru – daseinsanalýze pod vedením doc. Jiřího Růžičky. Mám dlouholeté zkušenosti v individuální i skupinové psychoterapii. Věnuji se i terapii párové a rodinné, pro něž jsem získala kompetenci absolvováním dvouletého Kurzu párové a rodinné terapie pod vedením dr. Jitky Vodňanské a Mgr. Zdeňka Macka a jejich dalších externích expertů.  Několik let jsem působila jako sociální pracovnice v neziskové organizaci, Dům tří přání, z.ú,  s rodinami, které se ocitly v krizi.  Následně jsem se na své profesní cestě na několik let dostala k práci se skupinami lidí závislých na návykových látkách. Nejprve v pražské protialkoholní léčebně U Apolináře a pak v Psychiatrické nemocnici Bohnice. V Bohnicích jsem po čase „opustila“ oddělení závislosti a začala získávat další cenné odborné zkušenosti na odděleních akutního příjmu, bipolárních poruch a následné péče. V současnosti působím na Klinice ambulantní psychiatrie a psychoterapie v Praze. Jsem lektorkou psychoterapeutických výcviků na Pražské vysoké škole psychosociálních studií. Jsem členkou České asociace pro psychoterapii.

Ve volném čase se věnuji rodině, občas sportuji, občas čtu nebo se dívám na filmy, setkávám se s přáteli, baví mě společenské hry a legrace.

Líbí se mi citát římského filozofa Senecy: „Jak dlouho žiji, to nezávisí na mně. Ale jestli skutečně žiji, to na mně závisí.“

Vystudoval jsem nejprve vysokou školu technického směru a následně Sociální práci se zaměřením na aplikovanou psychoterapii na Pražské vysoké škole psychosociálních studií. Na PVŠPS jsem také absolvoval daseinanalytický psychoterapeutický výcvik a supervize u Mgr. Jakuba Zlámaného a doc. Jiřího Růžičky. Doktorát jsem dělal na Institutu sociálního zdraví (OUSHI) na Univerzitě Palackého v Olomouci.  Pracoval jsem na psychoterapeutické klinice ESEt kde jsem vedl s Mgr. Bárou Kohoutovou dětské skupiny a s Mgr. Martinou Kukolovou skupiny dospělé. Následně jsem pracoval pro kliniku Adicare. V současnosti pracuji jako akademický pracovník na OUSHI a terapii provozuji jako OSVČ pro více subjektů, a také sám na sebe. Jsem řádným členem České asociace pro psychoterapii (ČAP). Lektorsky jsem spolupracoval s kolegy na různých formách výcviku naposledy na sebezkušenostním výcviku na PVŠPS. V oboru se dále vzdělávám v různých akreditovaných kurzech.

Po absolvování olomoucké lékařské fakulty jsem nastoupil jako sekundář do psychiatrické léčebny Šternberk, kde jsem se „vyučil psychiatrickému řemeslu“ bez jakékoli stopy psychoterapie, která byla v léčebně doménou psychologů. Jelikož jsem ji čím dál více v praxi postrádal, bylo mé rozhodnutí odejít na Kliniku psychiatrie a lékařské psychologie Fakultní nemocnice v Olomouci dílem okamžiku. V té době totiž nastoupil na pozici přednosty kliniky doc. J. Bouček, jenž byl psychoterapii nakloněn do té míry, že založil specializované otevřené psychoterapeuticky orientované oddělení pro neurotické poruchy a lehčí deprese se strukturovaným programem, kde jsem se rychle adaptoval a začal se učit vedení terapeutických skupin. K tomu mi byl časem nápomocný i daseinsanalytický výcvik u doc. J.Růžičky, jejž jsem na PVŠPS absolvoval v r. 2002. Časem jsem převzal jako vedoucí lékař vedení tohoto olomouckého pracoviště. Věnoval jsem se i výuce studentů IV. ročníku všeobecného lékařství, vědě i publikační činnosti na LF.

V letech 2007-2009 jsem pracoval jako pedagog na Ústavu sociálního lékařství LF UP v Olomouci, kde jsem se věnoval výuce lékařské etiky a spoluzakládal nový předmět Základy etické komunikace pro l. ročník LF, přijal účast lektora v řadě kurzů pro zdravotníky.

Na jaře 2009 jsme se vrátil do šternberské léčebny s unikátní možností založit zde ve zrekonstruovaných prostorách psychoterapeutické oddělení pro neurotické a stresové poruchy s integrovaným programem, což se zdařilo a časem toto pracoviště vešlo do povědomí odborné obce natolik, že k nám přicházeli k léčbě pacienti z celé ČR. Po přestěhování tohoto 12 lůžkového pracoviště do podkrovních prostor jiného pavilonu jsme získali navíc 26 lůžek, která jsme využili pro vytvoření oddělení pro léčbu pacientů s psychosomatickými obtížemi a diagnózami, jediné toho druhu v ČR. Základem byl komunitní velmi pestrý program zcela vycházející z principů bio-psycho-sociální medicíny. Byl jsem jmenován primářem tohoto 38 lůžkového pracoviště a založil tradici každoročních šternberských psychosomatických konferencí s narůstající účastí a zájmem posluchačů.  Absolvoval jsem funkční kurz a atestaci z psychoterapie, výcvik v daseinsanalytické supervizi, a četné psychoterapeutické kurzy a stáže včetně psychosomaticky orientovaných. Nadále jsem se věnoval i psychoterapeutickému individuálnímu poradenství.

Dílem covidové pandemie i slabším zájmem o léčbu v léčebně ze strany pacientů (patrně rozšířením možností ambulantní a stacionární sítě) byly rozhodnutím vedení PL stávající prostory využity jako akutní příjmové filtrační odd. a psychosomatické oddělení bylo zrušeno. Psychoterapeutické oddělení se přestěhovalo do jiného pavilonu a pokračuje v redukovaném režimu dosud.

K 1.9. 2021 jsem nastoupil na Institut sociálního zdraví (OUSHI) při Teologické fakultě UP v Olomouci jako asistent pro obor psychiatrie, věnuji se výuce studenů v oboru Aplikovaná psychoterapie a inovace v sociální práci (kde přednáším celkem 6 předmětů) a stál jsem při zrodu ordinace pro individuální i skupinovou formu psychoterapeutického poradenství na půdě institutu OUSHI, jak pro studenty UP, tak pro veřejnost.

I nadále se věnuji privátní klientele s úzkostnými obtížemi, vztahovými problémy a psychosomatickou symptomatikou, jakož i individuální terapii pro frekventanty výcviku v daseinsanalytické psychoterapii a daseinsanalytické supervizi.

Jsem v současnosti místopředsedou výboru Společnosti psychosomatické medicíny ČLS-JEP, členem České psychoterapeutické společnosti, České psychiatrické společnosti a Daseinsanalytické společnosti. Publikoval jsem časopisecky články na téma léčby úzkostných a stresových poruch, psychoterapie, etiky a psychosomatiky, jsem zastoupen v několika monografiích na uvedená témata.